pomůcky

Jak si vybrat papír na akvarel – papír bez kyselin

Ať už s papírem tvoříte jakkoli, určitě jednou nastane chvíle, kdy budete chtít, aby váš výtvor v pořádku nějakou dobu vydržel. A třeba dokonce bez úhony přečkal věky :). Dejme tomu, že jste si pořídili mistrovské barvy s nejvyšší světlostálostí a očekáváte, že si obrázek jimi namalovaný zachová svou krásu minimálně pár desítek let. K tomu, aby to tak opravdu bylo, vám výrazně pomůže papír bez kyselin.

papíry na akvarel

Acid and lignin free – bez ligninu a kyselin

Nebojte, nebudu se tu pouštět do nějakého složitého chemického rozboru, jen vám stručně vysvětlím, co to znamená. (A někdy příště se důkladně podíváme na zoubek výrobě papíru a historii papíru.)

Acid a lignin free je nápis, který v současné době najdete na většině kvalitních papírů pro umělce, ale třeba i u papírů pro scrapbooking. Je to označení, které znamená, že papír neobsahuje kyselinu ani lignin.

Někteří výrobci uvádějí informace o tom, že je papír stálobarevný, archivační, nebo že není vyroben ze dřeva (archival safe). Můžete se setkat i s označením v podobě ležaté osmičky v kroužku.

acid free - papír bez kyselin

Většina papírů se vyrábí z celulózy. Nejčastěji jde o celulózu ze dřeva (tzv. papírenská buničina). Celulóza je základní stavební látkou rostlinných buněčných stěn, společně s ligninem. Možná vás zaujme, že z celulózy se, mimo jiné, vyrábí i viskóza. Určitě z ní máte něco doma ve skříni :). Jde o moc příjemný a splývavý materiál.

Každý běžný papír obsahuje obsahuje lignin a celulózu. V čem je tedy problém?

papír bez kyselin

Lignin

Lignin je stavební složkou dřeva, právě díky němu je dřevo pevné. Pevnost zajišťuje i papíru. Papír bez ligninu není tak pevný. Bohužel, lignin se po určité době začne rozpadat, to způsobí hnědnutí papíru (určitě si vybavíte staré zažloutlé noviny nebo fotografie). S rozpadem ligninu souvisí i uvolňování kyseliny.

papír bez kyselin

Kyselina – acid

V papíru můžeme najít několik druhů kyselin. V první řadě se do papíru kyseliny přidávají proto, že zvýší jemnost a zajistí příjemnější povrch papíru. To je důležité třeba pro psaní a potisk.

Kyseliny ale také vznikají v papíru samovolně, tak, jak papír stárne a lignin se v nich rozpadá. Papír začíná být křehký a lámavý.

Ať jde o kyselinu přidanou nebo vzniklou samovolně, všechny postupně znehodnocují a rozkládají papír. Tohle asi moc nevadí u školních sešitů nebo bloků, do kterých si jen tak čmáráte. Když ale chcete papír, co vydrží, dejte přednost papíru nekyselému – bez kyselin. Nejenom, že zůstane dlouho pěkný, ale ani nevybledne to, co na něj namalujete.

Výrobci se samozřejmě snaží tyhle procesy zpomalit, nebo úplně eliminovat. Proto přidávají do papíru zásadité činidlo, ustalovač (angl. buffering, buffer). Aby to nebylo tak jednoduché, některé studie uvádějí, že i zásaditá příměs může papír časem poškodit. Tak teď, jak se říká, babo raď!

Každopádně, já osobně ctím tu zásadu, že pokud mi jde z ruky originál nebo tisk, vždy je na archivním papíru s použitím kvalitních barev s garantovanou světlostálostí.

Chcete vědět, jak jinak můžete vybírat papír na akvarel? Mrkněte třeba na tenhle článek.