Jurásková Makča
setkávání

Setkávání – Markéta Jurásková, Makča

Dnešní, už páté Setkávání, bude něžné a křehké. Zamotané do jemných stehů a pastelových bavlnek. Moje pozvání přijala Markéta Jurásková, kterou možná znáte pod nickem Makča.

S Markétou jsem se potkala na Fler.cz a moc mě zaujal její výtvarný výraz, plný hravosti a něhy. Společně jsme také spolupracovaly na zcela výjimečných kalendářích, kdy každou stranu, každý měsíc, po svém ztvárnila jedna výtvarnice. Celý tenhle počin probíhal pod aktovkou úžasné a tvůrčí Dany Lindenthalové, která se prezentuje pod značkou Lind.

Markéta Jurásková

Co pro tebe, Markéto, znamená kreativita?

Kreativitu – ještě raději mám slovo tvořivost – vnímám jako nedílnou součást svého života. Ať už mi pod rukama vzniká nová výšivka, šaty pro neteř, těsto na chleba, koláč, kytka vázaná na louce, tvořivý proces mě vždycky naplňuje velkou radostí, kterou pak ráda sdílím s někým dalším. Je to chvíle pro mě, kdy můžu být ve svém světě, v tichu, kdy se plně soustředím jen na jednu věc.

polštáře

Manuálně tvořím posledních devět let, od doby, kdy jsem objevila prodejní portál fler.cz. Za tu dobu jsem díky němu potkala spoustu báječných lidí, z nichž se mi mnozí stali blízkými přáteli a ovlivnili mé vnímání světa.

Pozorovat někoho, kdo je zaujat tím, co právě dělá, je jedno z největších potěšení, kterého se mi dostává. Může třeba recitovat svou báseň, povídat si, tančit, hrát (si), malovat, hladit dítě po vlasech, točit hlínu na kruhu, sázet strom… Cokoliv, v čem je člověk ponořený a dělá to ze své vnitřní potřeby, mu v mých očích dodává zvláštní krásu a klid. Děti jsou v tomto ponoření se výbornými učiteli, jak najednou vyplní celý jejich svět třeba tunel hloubený do písku.

Věřím, že tento tvořivý základ máme v sobě všichni, jen o něm možná ještě nevíme, zapomněli jsme na něj, nebo se jej bojíme projevit. 

výšivka

Makči, šiješ a vyšíváš, jak jsi na tom s akvarelem? Líbí se ti jako technika, nebo jsi třeba dokonce akvarelem zkoušela malovat?

Akvarelu se v naší rodině věnuje sestra, která má pro něj přirozený cit. Pro mě zatím zůstává technikou, kterou bych jednou ráda vyzkoušela, líbí se mi snovost a jemnost, která se dá jeho prostřednictvím vyjádřit, a obdivuju všechny, kteří to dovedou.

O akvarelu jsme už mluvily, ale co třeba jiné malování? Nebo zůstáváš věrná jehlám a bavlnkám?

Mému srdci je nejbližší malování jehlou a nití – výšivka, které jsem se poprvé začala věnovat na základní škole a pak se k ní po letech vrátila díky fleru.

Postupně se rozvinula do dnešní podoby a vyšívám zejména rostlinné a květinové motivy, zahrady, pravidelně se opakující vzory. Je mi blízká tím, že se na ní nedá nic uspěchat, že si ji můžu nosit všude s sebou, a že mě svým způsobem propojuje s předchozími generacemi, vzhledem k mým jihomoravským kořenům a folklorním tradicím, které mě od dětství obklopovaly.

Vyšít a ušít místní kroj je jeden z mých velkých snů. Prozatím však tvořím formáty mnohem menší a kdykoliv čas dovolí, výšivkou zdobím brože, tašky, polštáře… i po těch devíti letech mě stále dojímá, že mají lidé mou tvorbu rádi, vracejí se pro ni a mé věci s nimi žijí dál. 

Kdybys měla představit svou oblíbenou knihu, činnost, nebo třeba recept, co by to bylo?

Docela nedávno jsem objevila půvabnou knihu Pane Bůh, tady Anna, která se mi zabydlela v srdci vedle Malého prince, Alchymisty, Bratrů Lví srdce, Muže, který sázel stromy a dalších. Mám ráda tyto vícevrstevnaté příběhy, u kterých vím, že i když se k nim vrátím poněkolikáté, vždycky v nich najdu něco nového.

Těší mě cestovat vlakem, poznávat nová místa, vracet se na ta známá, vnímat krajinu, přírodu, zvuky, vůně a chutě, setkávat se s lidmi, poslouchat je, a taky odpočívat a čekat, až se vše nastřádané uvnitř mě uloží na své místo a v pravý čas dá vzniknout něčemu novému.

Receptů mám oblíbených tolik, že bych potřebovala spoustu místa k jejich sepsání, poslední dobou ale přidávám do všeho, co vařím a peču jednu ingredienci navíc – s láskou myslím na ty, kdo budou jídlo jíst, a to mám pak někdy pocit, že se mi děje v kuchyni malý zázrak.

Děkuju, Jitko, za setkání.

(I já moc děkuju Makče za její krásná slova. Doufám, že i vás rozhovor zaujal.)