setkávání

Setkávání – Dušan Prachař, Inkebara

Co má společného vývojář s inkousty a plnicími pery, se dozvíte v dnešním Setkávání. Někteří z vás už měli možnost se u mně na kurzu Akvarel a tuš, sumi-e s inkousty značky Inkebara seznámit. A protože mám moc ráda, když můžu oslovit někoho kreativního, pozvala jsem pana Dušana Prachaře, abychom si povídali o jeho cestě k inkoustům, které vyrábí na Vysočině.

inkebara inkousty

Dušane, prosím, mohl byste se čtenářům představit a ve zkratce popsat, jak jste se dostal k ruční výrobě inkoustů?

Jmenuji se Dušan Prachař a pracuji jako vývojář. Vedle své práce mám mnoho zájmů. Občas si vyrobím nějaké plnicí pero. Občas je vyrobíme spolu s mojí ženou.

No a od vlastního pera jsem dospěl do stádia, kdy jsem potřeboval inkoust. Pochopitelně to musel být můj vlastní inkoust. Tak jsem to zkusil. Výrobu prvního inkoustu považuji za své vrcholné alchymistické období. Nebylo to sice snadné, nebylo to hned, ale podařilo se mi to a teď mým inkoustem někdo píše, někdo maluje, kreslí. To je hezký pocit. Inkoustům se teď asi věnuji nejvíc. Mám s nimi velké plány.

Ostatních zájmů mám někdy tolik, že často nevím, co dřív. Baví mě všelijak tvořit. Měl jsem třeba období, kdy jsem vyráběl steampunkové šperky, občas něco namaluji. Ke všemu se snažím přistupovat netradičně, dělat věci jinak, než je obvyklé, ale hlavně vymýšlet zcela nové postupy.

Jak je vidět, jste tvořivý opravdu hodně :). Asi je zbytečné se ptát, co pro vás znamená kreativita?

Kreativita je pro mě součástí života. Mám neustálou potřebu něco vymýšlet a zkoušet. Někdy to vypadá, že delší čas nedělám nic, ale to je jen povrchový klid. Uvnitř mé hlavy tou dobou nejspíš vzniká něco zatím neuchopitelného, ale určitě něco nového. Pak se to dostane na povrch a já se musím zase do něčeho nového vrhnout a tvořit.

zelený inkoust

Jak jste na tom s akvarelem?

S klasickým akvarelem jsem se bohužel zastavil na úrovni základní školy. Chodil jsem jako dítě do LŠU na malování, ale pak jsem štětce odložil. Moje děti už asi malují lépe než já. Jednou bych se ale rád klasickému akvarelu víc věnoval. Mám ho na svém nekonečném seznamu toho, co bych chtěl dělat.

příprava inkoustů Inkebara

Zmínil jste, že si občas něco namalujete… jaká technika u vás vítězí? 

Když maluji, je to někdy akryl, akvarelové pastelky nebo teď asi nejvíc inkoust. Mými inkousty se dá i snadno malovat a neliší se to moc od klasického akvarelu. Baví mě vyrábět nové barvy inkoustů, míchat je, zkoušet. Mám před sebou teď několik výzev. Chtěl bych třeba vyrobit jasný fialový inkoust. Nebo úplně nejvíc černočerný. Nebo zcela vodě odolný. Chtěl bych se také dopracovat k vlastnímu designu skleněné lahvičky na inkoust.

Z jiné tvorby teď koketuji s myšlenkou na výrobu plnicího pera, které tady ještě nebylo. Prostě něco nového a dosud neprobádaného.

Co čte, nebo čím se baví Dušan Prachař, když se nevěnuje značce Inkebara?

Rád si přečtu zajímavou knihu, většinou na doporučení mé ženy. Poslední velmi zajímavý kousek byl Mlýn na mumie od Petra Stančíka. Také mám velice rád divadlo Járy Cimrmana a znám všechny jejich hry skoro nazpaměť.

Rád vařím a zvládnu všechno, kromě omáček a rajské polévky. Nejoblíbenějším receptem je asi klasický vepřový řízek z krkovičky přes celý talíř a k tomu bramborový salát.

Moc děkuji za rozhovor.

Jestli vás zaujaly inkousty Inkebara, přijďte si je vyzkoušet ke mně na kurz, zaměřený na práci s tuší ve stylu asijské malby sumi-e. A nebo si počkejte na recenzi, kterou chystám na leden.